1. Kapitola - Z tohohle snu mě nebuďte

12. ledna 2011 v 20:04 | AndyCullen |  Welcome to Hollywood
Ahoj zlatíčka, v další kapitole už se můžte těšit na Mitchela, ale dns to ještě není, takže doufám, ž si užijete tuhle kapitolu, podle mě je o ničem, ale je to snad hezká připomínka léta...vaše AndyCullen:)
























1. Kapitola
Z tohohle snu mě nebuďte!
Probralo mě sluneční světlo. Otevřela jsem oči a podívala se okolo sebe. Tak to nebyl sen! A jestli to byl sen, tak mě z něj nikdy nebuďte! Měla jsem okolo sebe spoustu polštářů a ležela jsem na velké posteli se zlatohnědým povlečeným a zlatavými nebesy. Asi se mi to vážně, jenom zdá!
Pomalounku jsem vstala a otevřela prosklené dveře na balkón.
Sluníčko se mi veselo opíralo do obličeje a slaný mořský větřík mě šimral v nose. Musela jsem se usmát. Výhled na moře byl nádherný. Na pláži bylo pár lidí, kteří si přivstali, aby si mohli zaběhat. A několik surfařů se snažilo chytit vlny.
Někdo zaklepal na dveře. Otočila jsem se, abych viděla, kdo to je.
"Ty už jsi vzhůru?"Zeptala se teta podiveně.
"Jo."Usmála jsem se.
"Přinesla jsem ti snídani."Položila na noční stůl dřevěný tácek se spoustou dobrot.
"Díky. Máš tu krásný výhled."Přešla ke mně na balkón.
"To jo, nikdy se toho nenabažím."Usmála jsem se a podívala se na ní.
"Máš jednání?"Zeptala jsem se.
"Jo, budu prodávat nějakou vilu v okolí, vrátím se tak ve dvě odpoledne, můžeš se jít zatím podívat do města, jestli si chceš zajet do L. A. tak klíčky od aut jsou na stole. Vyber si, které budeš chtít."
"Děkuju."Vesele se na mě usmála.
"A teď mi upřímně řekni, jak vypadám?"
"Mm,"Zamračila jsem se. "Skvěle!"Zasmáli jsme se.
"Dobře, takže já už pojedu, je to odtud asi hodinu. Takže se tu měj a chovej se tu jako doma."
"Děkuju, měj se."
"Ahoj."Zamávala na mě ze dveří. Vrátila jsem se do pokoje a sedla si na postel. Zakousla jsem se do housky a k tomu jedla míchaná vajíčka se slaninou a cibulkou. Napila jsem se pomerančového džusu a užívala si lehký vánek, který se mi dostal do pokoje otevřenými dveřmi. Pak mi zazvonil mobil. Podívala jsem se na displej a pak ho zvedla.
"Ano, Natalí?"Volala mi moje sestřenice, je o dva roky mladší a jmenuje se Natálie, ale já jí neřeknu jinak, než Natal, nebo Natalí, když jí chci naštvat, tak Natálko.
"Jak se máš?"Zeptala se.
"No dobře, teta má krásnou vilku, hned u moře, mám tu nádherný pokoj s balkónem a výhledem na oceán."
"Jé, ty se máš, už jsi byla v L. A.?"Vyzvídala.
"Ne, ještě ne, je teprve deset ráno, což znamená, že u vás je jedenáct večer a to znamená, že by si měla spát."Zachichotala se.
"Ale, nech toho, vždyť jsou prázdniny a navíc, jak bych mohla spát, když jsi tak blízko…"Povzdychla si.
"Blízko, chtěla si říct daleko ne?"Nadzvedla jsem jedno obočí.
"Ne, tak blízko jeho."Zase si zasněně povzdychla a já protočila oči.
"Opovaž se mi po miliónté říct, že v L. A. bydlí Mitchel Musso."Pohrozila jsem jí a ona se zasmála.
"Dobře, ale slib mi, že mi přivezeš jeho autogram. Prosííím." Bože, ona mi s ním snad nikdy nedá pokoj.
"Uvidím, co se dá dělat."
"Díky, díky, díky!"Zajásala.
"A teď padej spát!"
"Rozkaz kapitáne, ahoj!"
"Ahoj."Položila telefon, ale stejně jí nevěřím, že by šla spát.
Vešla jsem do koupelny, která byla hned u pokoje. Dala jsem si horkou sprchu a zabalila se do županu. V pokoji jsem pak z kufrů vyndala i zbytek oblečení a naskládala ho do dvou velkých skříní, jedna už byla s části naplněná tou spoustou úžasného oblečení, co mi teta nakoupila. Oblékla jsem si spodní prádlo a rozhodla se, že si zkusím něco z toho, co mi teta dala.
Našla jsem si šedivé strakaté kalhoty, ke kterým jsem si připnula červenéslabé kšandy. Také

jsem našla černé tričko s lososovým vzorem, okolo krku jsem si obmotala růžovou šálu a na tmavě hnědé vlasy jsem si napařila čepici, z které mi vykukovala ofina a některé pramínky vlasů.
Obula jsem si černé boty na šněrování a na vysokém podpatku. Byla jsem se sebou spokojená. Nalíčila jsem se jen lehce, protože jsem se bála, abych to nepřehnala. Vzala jsem dolů tác s nádobím, které jsem v kuchyni naskládala do myčky. Tácek jsem opláchla, ale jelikož jsem nevěděla, odkud je, tak jsem ho nechala vedle dřezu.
"Dobré ráno, Mary Anne!"Nadskočila jsem nejmíň dva metry do výšky.
"Ahoj Tome, myslela jsem, že už jsi v práci."
"Zapomněl jsem si klíčky od auta." Z malého věšáčku, na kterém viselo pět klíčů, vzal jedny.
"Chystáš se někam?"Zeptal se.
"Chtěla jsem se podívat do L. A., něco jsem slíbila Natalí."
"Aha, puč si jakékoliv auto, máš řidičák, že jo?"
"Jasně. Jen tak, pro zajímavost, kolik aut vlastně máš?"
"Jenom pět."Cože? My máme jedno a jsme tři!
"Asi máš hodně rád auta, že?"Přikývl.
"Je to moje vášeň, promiň, už vážně musím do práce, užij si výlet, chceš nějaké peníze?"Zeptal se ochotně.
"Ne, ne, ne, díky."Usmála jsem se.
"Dobře, tak ahoj."
"Ahoj."Mávla jsem mu. Pak jsem na mátko vzala jedny klíče. Vyšla jsem z domu a zamkla. Přes rameno jsem měla velkou kabelku a v ní doklady, mobil, no však vy víte, prostě všechno. Pak mi došlo, že nevím, kde je garáž. A tak jsem obcházela dům, dokud jsem nenašla příjezdovou cestu. Sešla jsem blíž k velkým garážovým dveřím. Zmáčkla jsem jeden čudlík u ovládacího zařízení, které bylo u klíče, a dveře se otevřely.
"Wow."Vydechla jsem, když jsem vešla dovnitř. Stály tam tři nablýskané luxusní auta. Na dálku jsem odemkla auta a čekala, které zabliká. Došla jsem k stříbrnému Audi TT RS Roadster, mělo staženou střechu. Hodila jsem si tašku na sedadlo spolujezdce a sama si sedla na místo řidiče. Nastartovala jsem a uvítalo mě úžasné vrnění motoru. Vyjela jsem na silnice a zamířila rovnou do hlavního města filmu, L. A.!

Mary Anne, schválně se vybrala českou začínající modelku, jen jsem jí ztmavila vlasy a obrázek ořezala...:)
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Barunie Barunie | Web | 14. ledna 2011 v 16:01 | Reagovat

Zlato víš že jsem tu povídku nedočetla žejo? :D ale měla jsem ji ráda :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Adminská kniha                         Adminský chat