Kapitola pátá- Kaštánek

30. ledna 2011 v 15:25 | Barunie |  Nikomu nevěř...
Kapitola pátá-Kaštánek

"Kaštánku…" uvědomila jsem ztrátu milovaného plyšáka. Dostala jsem ho od táty k prvním narozeninám. Najednou jsem uviděla Bena, kráčel s ohořelým medvídkem.
"Našel jsem ho za domem," podával mi Kaštánka. Byl celý od sazí, jedno ucho a tlapku natrženou. Korálkové očko v nedohlednu. Zaměřila jsem se na dolní končetinu. Část plyše byla pryč. Zahrabala jsem v otevřené ráně a nahmatala nějaký kus papíru.


"Co to je?" zajímal se Ben vedle mě. Nakukoval mi přes rameno, ale já ho jen odstrčila. Chtěla jsem si to přečíst sama.
"Milá Elenko, tušili jsme, že jednoho dne vzkaz objevíš a my tu nebudeme. Nebo záhadně zmizíme. Je to jedno, jsme prostě pryč.
Chtěli jsme ti jen říct, že tě milujeme a je nám líto, že kvůli té smlouvě musíš jít do SIO. Je to kvůli tvé bezpečnosti. Jestli se rozhodneš nám pomoct (pokud již nejsme mrtví), pak pamatuj, že tě milujeme a jsi naše zlatíčko. Pokud ne, jsi ďábelská mrcha, ale to určitě nejsi. Milujeme tě, Eleno, tvoji rodiče Matthew a Tylor Momsenovi."
S velkým neuvěřením jsem podala dopis Benovi, rychle ho přejel očima.
"Nejsi mrcha, že ne?" zeptal se tiše.
"Bene, přemýšlej! Půjdu do SIO, rodiče to tak chtěli a já jim pomůžu!" prohlásila jsem hrdě.
A jak to pokračovalo? Pomohli jsme Hallie s úklidem zachovalých věcí. Nasedli jsme s Benem, mými věcmi a s Kidem do Porshe (víte, že miluju rychlá auta?) a vydali se na základnu SIO.
"Bene, vážně je nutné, abych měla zavázané oči?"
"Myslím, že je!"
"A proč, prosím tě?"
"Ty snad chceš se nechat zabít?"
"Proč bych se chtěla nechat zabít?"
"To je velké překvapení!"
"Takže základna je něco, které nemůže být vidět, jinak musím zemřít a takovéhle…věci?"
"No ne tak docela!"
"Tak si to sundávám!"
"Nech si to na očích!" prohlásil arogantním tónem Ben
"Dobře, ale abys věděl, nemluvím s tebou!" dala jsem ruce do kříže a otočila se směrem k okénku. Ozvaly se nějaké divné zvuky, jako kdyby potlačoval smích. Ale já to myslela smrtelně vážně!
Nandala jsem si sluchátko pro mluvení s čivavou.
"Ahoj Kide!"
"Co otravuješ?" odbyl mě vzteklý Belle
"Chtěla bych si s tebou popovídat!" mluvila jsem co nejhlasitěji. Bylo mi jasné, že Ben mi nerozumí
"O čem? O tom šampónovi, co sedí vedle tebe?" ušklíbl se. Bylo to jen úsměvné, ale já se rozesmála na celé kolo!
"Jsi vtipný a ano!"
"Fajn, už tě napadlo, kam nás veze, zavázané očko?"
"Aspoň nemáš na očích šátek nebo co to je!"
"Hele už neotravuj! Chci si užít jízdu!"
"Fajn náfuko!"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Koffi Koffi | Web | 30. ledna 2011 v 15:34 | Reagovat

Hej! Baru, dojdi na chat :))

2 Koffi Koffi | Web | 30. ledna 2011 v 15:43 | Reagovat

Uff, nechcela by som, keby mi rodičia napísali, že ak to nespravím som mrcha..

3 Terka-Kacka Terka-Kacka | Web | 30. ledna 2011 v 21:01 | Reagovat

krásná kapitolka:) a ten dopis...nwm, jak bych zareagovala, kdyby mi rodiče napsali, ze jestli něco neudělám, tak jsem ďábelská mrcha

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Adminská kniha                         Adminský chat